Historie o svátku zamilovaných…
Svátek se od svého vzniku postupně mění a vyvíjí nejen u nás, ale na celém světě. Dnešní Valentýn už nemusí být jen o zamilovaných dvojicích. I když se to možná nezdá, svátek zamilovaných – Valentýn, má u nás pořádně hlubokou tradici.
„Je to starý evropský svátek. Valentýn byl reálná postava, který žil kolem roku 200 našeho letopočtu v Itálii během vlády císaře Claudia II. Císař vydal dekret, aby všichni legionáři vstupovali do armády svobodní a zakázal jim oženit se, aby se mohli více soustředit na boj a nebyli rozptylován myšlenkami na své manželky a děti,”
„Valentýn byl kněz a později arcibiskup, který dekret ignoroval a potají legionáře sňatek. Po čase byl odhalen, šel do vězení, byl odsouzen k popravě stětím a tak se iv roce 269 stalo,“ vysvětlila na úvod historička a etnoložka Katarína Nádaská.
První valentýnka
Příběh má však ještě jedno zauzlení. Valentýn ve vězení léčil nemocné křesťany a prý přinavrátil zrak a sluch postižené dceři svého žalářníka.
„Říká se, že dcera strážce vězení se do Valentýna zamilovala a když odcházel na popravu, tak jí nechal lístek, kde jí napsal, že ji má rád a podepsal se Tvůj Valentýn. Takže to byl první zamilovaný pozdrav – valentýnka na světě, takže před více než 1750 lety,“ říká historička.
Svátek v kalendáři
Kolem roku 500 se dostalo jméno Valentýn do křesťanského kalendáře. Církev zasvětila tento den svatému Valentýnu, kterému svěřila do péče snoubenců a zamilovaných.
\“Jelikož byl popraven 14. února, tak na den popravy připadl jeho svátek,\“ popsala. Od té doby v Evropě tento den slaví jako svátek zamilovaných.
„Celý středověk si zamilovaní mohli vyjadřovat city a posílali se ručně malované dopisy s vyznáními. Oslavy měly i jinou, velmi zajímavou formu. Trubaduři, tedy potulní zpěváci, vyznávali náklonnost ženám prostřednictvím různých písní a básní. Bylo to ale v takové slušné rovině, protože často to mohly být i ženy vdané, které měly své rodiny a trubaduři pouze opěvovaly jejich krásu,“ přiblížila i takovou zajímavost.
Ve druhé polovině 20. století tento svátek začal nabírat na váze nejen v Evropě, ale dostal se také za oceán.
„Američané do toho přidali takový hollywoodský efekt a kýčové projevy podporované obchodem. Objevila se různá srdíčka, balony, dokonce valentýnské párty, což později proniklo i do Evropy,“ vzpomíná Nádaská.
Na Slovensku stopka až do revoluce
Za monarchie byl Valentýn na našem území znám, ale příliš hlučně se neslavil. Během socialismu se na Slovensku svátek zamilovaných neslavil vůbec a byl nahrazen Mezinárodním dnem žen, tedy 8. března. Teprve po roce 1989 se opět velmi rychle uchytil.
„Nejdříve to byla mladá generace, která začala pořádat různé párty a postupně i obchody začaly být plné valentýnských předmětů. V současnosti naplno funguje a trendem je i to, že například mnoho mužů se rozhodne v tento den požádat o ruku svou přítelkyni,“ doplnila vývoj svátku etnoložka.
Všude samá srdíčka
Symboly dne zamilovaných se samozřejmě staly rudá srdíčka, ale i plyšové hračky, květiny či sladkosti. Tím hlavním je však zmiňovaný zamilovaný pozdrav – valentýnka.
„Nejkrásnější jsou osobní valentýnky, tedy ne koupené s již předtištěným textem, ale vlastnoručně vyrobené, které umí připravit i děti, sourozenci či kamarádi,“ popisuje.
Širší rovina svátku
Dnes se už 14. únor nemyslí striktně pouze jako svátek zamilovaných partnerů, ale potěšit víte kohokoli.
„Můžeme svůj obdiv a vděk vyjádřit i svým rodičům, sourozencům a přátelům, které máme rádi. Víme to pojmout jako svátek lásky obecně,“ uzavřela historička a etnoložka Kateřina Nádaská. U nás patří mezi nejzamilovanější páry jednoznačně hned několik známých tváří. Podívejte se, jak jim to sluší a jak to mezi nimi i po letech stále jiskří:
